Návrat na hlavní stranu

Rostliny Osoblažska

Jedná se o poměrně intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, což se odráží i v přízvisku "Slezská Haná". Mísí se zde prvky teplomilnější květeny v návaznosti na oblast Slezské nížiny (polonské prvky) s prvky chladnější oblasti hercynské ("za kopcem" jsou Jeseníky). Svůj vliv zde jistě hraje i modelace terénu, na které se podílel i pevninský ledovec.
Je zde poměrně pestrá krajina, ve které spíš než lány polí (na kterých se kromě obilovin pěstuje stále poměrně hojně řepa cukrovka, nezřídka také brambory či řepka, případně i mák a pohanka) zaujme množství remízků, louky, pastviny i lesy.

Podle fytogeografického členění (Skalický 1988) spadá oblast do fytochorionu (74a) Vidnavsko-osoblažská pahorkatina.

Osoblažské lesy náleží do dvou přírodních lesních oblastí (PLO) na východě je to PLO 32 Slezská nížina, na západě PLO 28 Předhoří Nízkého Jeseníku.

Díky nepříznivým vlivům ze zdejší květeny sice vymizelo spousta zajímavých druhů (počínaje koukolem, přes radyk prutnatý po mečík střechovitý), přesto zde i v současné době můžeme najít množství jiných výjimečných rostlin, včetně chráněných a ohrožených druhů. Za pozornost jistě stojí např. kosatec sibiřský, pomněnka různobarvá či množství orchidejí, jako např. prstnatec bezový, okrotice dlouholistá, vemeník dvoulistý a další.

Zuzana Mruzíková
osoblazsko.cz
kosatec sibiřský vemeník dvoulistý sasanka pryskyřníkovitá zevar vzpřímený lilie zlatohlavá jaterník podléška vstavač mužský znamenaný prstnatec bezový prstnatec bezový jarmanka větší zběhoveclesní kyprej yzopolistý ostrožka stračka devětsil lékařský kostival hlíznatý oman vrbolistý hvozdík kropenatý pavinec horský srpice barvířská zapalice žluťuchovitá černýš hajní jetel rolní zdravínek jarní náprstník velkokvětý samorostlík klasnatý zeměžluč okolíkatá mochna přímá ostřice česká netýkavka nedůtklivá netýkavka malokvětá chrpa latnatá (porýnská) prstnatec májový lomikámen trojprstý
DALŠÍ INFORMACE: Osoblažsko

Copyright 1994-2019 © Luděk Šorm